Noc třináctá II.

5. února 2011 v 11:31 | ce |  dech želvy
Kývnu neznatelně na Abela.
Doprovází mne až ke dveřím do zahrady.
"Kruh je v nebezpečí."
Kdo zase?!
Abel se tiše uchechtne.
"Proč?"
Ze tmy se vynoří obláček cigaretového kouře.
A za ním Drahý.
Podívám se na něj výrazem, který naznačuje, že nemám náladu na hry.
"Protože všichni jsou v nebezpečí."
"Kdo všichni?"
"Celej svět."
"Nepřeháněj. Kdo nás ohrožuje?"
"Dítě Staré čarodějky."
"Tak ho zabijem."
"To nepůjde tak lehce."
"No, tak ho nezabijem," ztrácím trpělivost.
"Jde mi o jeho bezpečí."
"Proč?"
"To ti nemůžu říct."
"V tom případě ti nemůžu pomoct, svojí část jsem splnila," vyrazím do zahrady.
"Počkej," chytí mě za paži. "Chci, aby ses toho zúčastnila."
"Jde mi jen o kruh, najdi si jinýho poskoka."
"Až tak jsi sobecká?"
Vyprostím svoji ruku ze sevření a podívám se mu hluboko do očí.
"Ano," věnuji mu úsměv a odcházím.
Abele, ty taky.

Takže? Zeptá se o několik kroků dál.
Řekneš Robinovi, aby opravdu zvýšil naši ochranu.
Dobře.
Já promluvím s kruhem.
Co chceš dělat?
Schovat se.
Ty?
Podívám se na něj a lehce zdvihnu obočí.
A pošli Hedwicka pro Weeho.
Jeho výraz se změní ve vědoucí údiv.
Jo, vím, co Drahý zamýšlí s tím dítětem.
Chceš ho zastavit?
Na to jsme moc malí páni.
Tiše se nadechnu a podívám se do hvězd.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.