Zimní spánek

18. února 2010 v 13:46 | Em |  temnota
Líně jsem nastevřela oči a zamžourala na mobil.
"Nessstíháššš..." podotkl nevzrušeně Zorba.
"Hm," ani to se mnou nehlo. "Dám si dnes den volna."
"Kontemplace..."
"Jo jo," protáhnu se.
Vlkodlak se před svítáním nevrátil, budu tedy do soumraku sama.
Připravovat se na cestu,
na věčné cestování mezi dvěma světy,
každým na jednom konci hvozdů,
se smečkou šedých vlků, kteří zajišťují mé bezpečí.
Už teď mne to unavuje.
Nevím, jestli to chci.
Byla jsem tam jen na skok s mými věcmi.
Ian mne formálně... až příliš formálně uvítal zpět.
Nevšímala jsem si ho,
soustředila jsem se na to, co mám udělat.
Ten samý večer jsem ojížděla.
"Sbohem, má paní, měj se hezky," prohodil.
"Sbohem," bez úsměvu jsem se otočila k odchodu.
"Kdy zase přijedeš?" formálnost jeho hlasu vymizela.
"Ještě nevím," řekla jsem bez zájmu, ale otočila jsem se.
Nemohla jsem si nechat ujít jeho pohled.
Naději provází zoufalství.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.