Začátek konce

14. prosince 2009 v 13:22 | Em |  temnota
Políbím vodní hladinu, na kterou dopadají moje slzy.
Obraz se rozplyne, ale já u něho klečím dál.
Někdo zaklepe na dveře a s bolestným zavrzáním vejde dovnitř.
"Iane," zvednu se z podložky.
"Musíš se chystat, má paní."
"Ještě je čas."
"Znepokojují mne tvá vidění."
"Robin říkal, že na nich není nic špatného."
"Mluvila jsi s ním?"
"Ano, přeje si, abych se dostavila na sabat."
"Dobrá tedy," odmlčí se. "Cítím, jak tě sužuje samota."
"Do toho tobě nic není," odpovím tiše a usměju se na stín pohybující se po zdi.
Nenechávej mne dlouho samotnou, pomyslím si, a Robin mi opětuje úsměv.
"Kdo se zjevuje v té míse?"
"Sen," podívám se Ianovi do očí.
Proletí mi hlavou, jak jsme se poznali.
Jak mnou byl fascinován a při tom se choval tak tvrdě.
Profesionálně.
Líbí se mi, že udržuje odstup,
že neničí můj vztah se stínem z věštecké mísy,
se Snem, který se může každou vteřinou rozplynout,
že se neptá, protože ví, že ode mě nepřijde žádná odpověď.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.