Utrpení

4. dubna 2009 v 21:37 | Em |  tma
Tentokráte bez otazníčku, naplno, oficiálně... definitivně. Fungujeme opačně,
to se stává. Má to tak být... říkají to... a ty víš, že mi na nich záleží.
Vlastně mě rozbrečelo něco úplně jiného... někdo úplně jiný, ale já jsem zvyklá
všechno špatný vztahovat k tobě. Pro jednu jedinou křivdu, kterou si nepamatujeme.
Chtěla bych ti ublížit, prahnu po pomstě, aniž bych věděla za co, to byl to, co jsem
po tobě chtěla... aby sis mě zapamatoval. Tohle byla moje poslední šance, ale já
odmítám fungovat podle pravidel zla, když mi na krk přiložíš nůž... nebo polibek?
Ještě teď mi krvácí rty.
A Vlkodlak spí... ještě že moje bestie mi zůstaly.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.